sobota 20. decembra 2008

Malé obrázky


Posledné týždne viac mlčím ako hovorím. Nepíšem, ale o to viac fotím.

Prešla som drobnými osobnými otrasmi a dosť intenzívne som sa zaoberala významom slov "strácam a stratila som". Povačšinou to boli smutné, hlboké ale silné zistenia. Moje emócie ešte stále korčuľujú na povrchu ľadu, ale cítim, že cítim. Pomaly rozmŕzam. Pijem toto a čítam toto. Obe sú nesmierne osviežujúce, trochu ostré, ale pohladia. Chodím do malého čokoládového obchodu a pravidelne si kupujem jednu pralinku z každého vystaveného druhu. Vyrábajú ich tam ručne. Vysedávam u príbuzenstva, dohadujem si rande s babkou, tetou, susedkou na pečenie linzeru, makového závinu, jablkovej štrúdly a pagáčov. Kupodivu mi nevadí, že nedržím "vedúcu" varešku a len sa neposedne prizerám, fotím, zavadziam a miešam plnky. Pretože je to pekné. Pretože to tak chceme.

"Cit slečny Smilly pre sneh" a moja obľúbená modrá teplá deka





mám rada toto okno

--- stará stajňa v dome mojho pradeda---


chlebík s kravským maslom, včelím medom, sladkou hruškou a "grankom" v bodkovanej šálke




moje dve šálky z detstva, ktoré mi moja mama nechce dať lebo "sú pre vnúčatá"

--- obzvlášť tá s dievčatkom je pre mňa naprosto fatálna---




pradedova posteľ s fotkami

výhľad z okna z izby, v ktorej sa strašne dobre smeje

obrovské buchty z malej pekárne



svetlo

kreslo, na ktorom som nikdy nikoho nevidela sedieť (ani hojdať)

šedá viki v aute

osamotený Mc´Donald

viki a vlasy


ON a biele sobotňajšie ráno
sneh a červená stolička

/pohľad na terasu z mojej izby/

Foto: vikipapa.blogspot.com

7 komentárov:

Anonymný povedal(a)...

Viki, obrázky působí děsně depresivně :( Držím palce, aby brzy přišlo veselejší období.

Anonymný povedal(a)...

tedy na mě působí přesně naopak :) možná je to tím že jsme četli stejnou smillu :) ehm knihu....

Anonymný povedal(a)...

Smilla za přečtení stojí, ale příliš mnoho bezvýchodného přemýšlení nestojí za nic - tak ať to během svátků odplyne a objeví se nové perspektivy! vilemina

Unknown povedal(a)...

SCHNYTLIK: díky moc, pracujem na tom :-) obrázky sa mi zdajú tak melancholicky zimno-pohodové, ale každý v nich vidí niečo iné a to je to pravé čaro .-)

MR. CUKETKA: Smilla je jedna z najlepších! akonáhle začne snežiť čítam knihy o snehu :-)

VILEMÍNA: ďakujem! Nové perspektívy privítam s otvorenou náručou! :-)

Anonymný povedal(a)...

Viki, ani nevíš, jak ti rozumím. Ty obrázky jsou přesně takové, jaké mají být. Já bych fotila ještě více depresivněji, ale fotit neumím a obdivuji všechny, kteří vidí, co mají vyfotit.
Hrneček s holčičkou mám u našich taky. Je to děsně cool hrneček. Pamatuji si, že později k tomu prodávali i hluboký talířek, ale ten už jsem neměla, ten býval, tuším, ve školkách.
Otázka: Chceš čaj do holčička pere? se postupem času změnil a moje babička u našich pije kávu jedině a zásadně z tohoto hrníčku. Akorát ta činnost, kterou holčička vykonává, se změnila a nyní začíná o dvě písmena v abecedě dál. Všichni to ví, že pije přesně tuto velikost kávy, ale vždy se někdo zeptá, jestli babička chce kafe z holčička sere. Vůbec mi ten název nepřijde divný :)
Terezka

Unknown povedal(a)...

TEREZKA: až teraz som natrafila na Tvoj komentár s morfologicko-syntaktickým rozborom hrnečku a holčičky :-))) si myslím, že najdôležitejšie je že z hrnčeka každému chutí (rozprávkový / čarovný hrnček?/ a keď už tak je len dobré dodržať správnu postupnosť - holčička sere a až pak (se) pere :-)

Anonymný povedal(a)...

Diky za zajimavy blog

Bookmark and Share